Často kladené dotazy ... a odpovědi
Co je EKOPANEL a kde všude je možné ho využití?
Ekopanel je lisován především z pšeničné slámy pod vysokým tlakem a vysokou teplotou, bez použití dalších pojiv či chemických přísad. Ekopanel se využívá jako stavební prvek ve stavebnictví, opláštění dřevěných konstrukcí, půdní vestavby, rekonstrukce starých objektů, atd. Stavba domu z ekopanelu na klíč, nebo dokonce stavba dřevostavby svépomocí je dostupná takřka všem. Ekopanelem je možno obložit každý typ konstrukce do výšky až 22,5 m. Ekopanel je 100% recyklovatelný a ekologický, je odolný proti ohni, výborně pohlcuje zvuk, je pevný, robustní a mechanicky odolný, výborně akumuluje teplo a také dobře izoluje. Jedná se o difúzně otevřený přírodní materiál.
Hoří EKOPANEL? Vždyť je ze slámy!
Nehoří! Sláma v ekopanelu je slisována za velmi vysokého tlaku tak, že obsahuje velmi málo vzduchu, který umožňuje hoření. Je to situace podobná, jako kdybychom chtěli spálit telefonní seznam v kotli – také nehoří bez naší pomoci.
Žerou EKOPANEL myši nebo jiní hlodavci?
Pro výrobu ekopanelu se používá vymlácená sláma, která je vysokotlace lisována ve výrobě. Slaměné jádro ekopanelu je obaleno třívrstvým recyklovaným papírem. Po zabudování ekopanelu do konstrukce je povrch penetrován a dále je na něj aplikována finální povrchová úprava, kterou hlodavci nevyhledávají.
Jak odolává EKOPANEL vlhkosti?
Ve slaměném jádru ekopanelu se po lisování vytváří mikro póry, které pohlcují vzdušnou vlhkost. Tuto vlhkost si dokáží držet až do doby, kdy se příznivě změní teplotní podmínky v okolí ekopanelu. Potom ekopanel vlhkost uvolní, a tím dokáže zvlhčit vzduch uvnitř místností.
Jakou má dům z EKOPANELŮ životnost?
Suchá sláma slisovaná do desky Ekopanel může vydržet až 100 let. Dokládají to zkušenosti použití prvních slaměných desek vyrobených v Anglii, kde se z nich stavěly ekonomické montované domy v letech 1942 až 1960. Těmto domům je tedy nyní 70 let a stále kvalitně plní svojí funkci. Dalším dokladem je sláma, která byla použita v příčkách při stavbě pražské Lucerny v roce 1936. Vydržela v dobré kvalitě až do nedávné rekonstrukce.
JAKÝ JE ROZDÍL mezi difúzně otevřenou a uzavřenou konstrukcí?
Difúzně uzavřená konstrukce je levnější, než difúzně otevřená. To je potřeba si říci. Stejně jako je rozdíl mez stolem z dřevotřísky a stolem z dubového masívu. První je tu na pár let, ale najíte se na něm také. Druhý bude takto sloužit navždy. Difúze obvodového pláště má vliv na klima v interiéru i na chování vody přímo v obálce domu. Difúzně uzavřené konstrukce musí být z vnitřního líce opatřeny parotěsnými fóliemi, které, a to je bezpodmínečné, musí realizátor zalepit tak, že vznikne "bazén" vzhůru nohama. Lidé vyprodukují do interiéru ročně značné množství vody a rozlepená nebo špatně slepená fólie (to se týká i vodorovného napojení na hydroizolaci v patě nosné obvodové konstrukce) v délce pouhých 40 cm propustí do obvodového pláště za rok cca 80 ltr vody (zdroj: Isocell Rakousko), která nejde odvětrat, protože je obvodová konstrukce z vnějšího líce uzavřená. To platí i v případě havárie. Ale, ať tak či tak, čeká vás život v igelitovém pytli se všemi negativy, které jsou s tím spojeny. Naopak, difúzně otevřený systém dýchá. Na molekulární úrovni pouští vyprodukovanou vlhkost v domě do konstrukce, ze které se pak vodní pára ještě před kondenzací odpaří. Stejně se tak děje i v případě havárie. Prostě, do 10-i dnů máte sucho ve stěně. Dům difunduje 9 měsíců v roce zevnitř ven a zbylé 3 měsíce, ty nejteplejší, difúze stojí. Nikdy to nejde obráceně. A protože se příroda snaží vyrovnat nejen teploty, vlhkost apod., ale i tlak a protože je uvnitř domu vždy vyšší barometrický tlak, než venku (v opravdu výjimečných případech je tomu obráceně), vodní pára z interiéru směřuje ven. Tudíž, nejen systém, ale i interiéry vydechují, zbavují se alergenů a zajišťují stabilní zdravé prostředí ve vašem domově.
Co to je LUŽICKÝ OBKLAD?
Jedná se o dřevěný obklad domu (také: štítová prkna) a tento architektonický prvek pochází z Horní Lužice. Roubenky a poloroubenky bývali na štítech a nadezdívkách obloženy širokými prkny, jejichž spáry jsou překryty lištami tak, aby byla jedna strana krycího prkna pod lištou volná, čímž, při sesychání, nevznikají praskliny. Tento prvek hojně využíváme dnes i na novostavbách.
Jaká je živitnost dřevostavby v sysému DIFFUWALL?
Životnost dřevostaveb je všeobecně vyšší, než u staveb zděných. Ovšem, je zde potřeba rozlišovat životnost stavby jako takové a životnost morální. Pokud jde o životnost morální, studie upozorňují na maximální dobu exploatace u všech domů max. 27 roků. Za tu dobu bude majitel muset dělat novou fasádu, opravit vnitřní omítky, ale i předělávat koupelny do nových trendů, řešit podlahové krytiny apod. Vždyť malovat se musí co pár let! Takže morální životnost je pojem zcela nepodstatný, protože nový dům nebude nový navždy. Pokud jde o faktickou životnost dřevostavby, pak nelze, než připomenout, že nejstarší budova světa je dřevostavba - chrám Hórjúdží v Japonsku. I roubenky našich babiček stojí stovky let. Jde o to, že dřevostavby nepotřebují nákladnou a řemeslníky vyžadující údržbu, jak je tomu u staveb zděných (všichni známe "torza" staveb z První republiky, ze kterých mnohdy, bez nákladných oprav, nezůstal kámen na kameni). Pokud jde o Diffuwall, laboratorní zkoušky prokázaly životnost systému 137 roků! To je údaj, který je z praxe, zatím, nepotvrditelný, ale jako vodítko ho lze reflektovat.